O knize: rok / „Andryukha zpočátku neměl ani ponětí o koupi tohoto náhubku. Nikdy Semjonovi nenasadil náhubek, ale nebylo třeba to dělat. Klidný a dobromyslný pes neměl vůbec žádnou agresivitu, i přes svůj dosti hrozivý vzhled a působivou velikost. Andryukha dostal Semyona jako dvouměsíční štěně. Pak, před osmi lety, Andryukha, který nikdy neměl psa, náhle vyměnil fňukající kouli kožešiny od alkoholika poblíž obchodního domu za láhev Stolichnaya. A o rok později se stal majitelem čtyřicetikilového, dobromyslného hromotluka se zvýšenou huňatou chlupatostí, měnícího se v násilnického huňatého huňata.…»